Letos jsem měl poprvé unikátní příležitost oslavit Den boje za svobodu a demokracii jako volený zastupitel a zároveň jako student. 17. listopad je v českých dějinách den, kdy studenti vyjádřili odpor vůči nedemokratickým režimům.
Poprava studentů a uzavření českých vysokých škol v roce 1939 vyvolalo ve světě vlnu solidarity a zděšení nad násilím páchaném nacisty. V Londýně byl proto 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studenstva. Proč právě studenti sehráli tak významnou roli? Od svých kantorů jsou vedeni k potřebě hledání pravdy, respektu k odlišným názorům, obhajobě faktů a věcné argumentaci. To jsou hodnoty, které nacismus oslabují. Proto byli jejich nositelé perzekuováni.
Stejně tak je 17. listopad symbolem odporu proti komunistickému režimu, když byli v roce 1989 demonstrující studenti brutálně napadeni tehdejšími bezpečnostními složkami. Sametovou revoluci jsem nezažil, ale díky přímým svědectvím (např. od dědy, který byl zavřený za “pobuřování proti republice”) si uvědomuji její důležitost. Ze svobod, které nám přinesla, profitujeme každý den.
Položení věnce přesah svátku připomene, ale nenaplní. Proto se ho budu snažit naplňovat při své práci ve sněmovně zastáváním hodnot, které nám 17. listopad dal. Protože jedině tak se dá zabránit hlubší polarizaci společnosti. Doufám, že se konstruktivní debata stane na politické scéně standardem.
Mé postřehy k odkazu 17. listopadu v kontextu současné situace
v pořadu Události, komentáře (od 1:06:52)
Leave a reply